Když se řekne nejšťastnější člověk na světě, vybavím si Bohumila Stejskala, co radostně řve „Lidi, já su boháč!“ Jasně že je to představa až pohádkově obrazná a my všichni víme, že důležitá je ta láska a přátelství a tak.

Existují ale velmi propracované statistiky o tom, kde a proč jsou lidé nejšťastnější, což nám každoročně předkládá Kolumbijská univerzita v New Yorku, která pro OSN vypracovává Světovou zprávu o štěstí (World Happiness Report, WHR). Rozhodla jsem se z tohoto dokumentu v překladu vytáhnout to nejzajímavější.

V prvních deseti nejšťastnějších zemích není žádná velmoc, vedou severské země (letos na prvním místě Finsko) a Česká republika si vede dost dobře, jsme 19. nejšťastnější země, dokonce před Belgií. Na posledních místech zůstaly palestinská Gaza, jemenské Saná a metropole Afghánistánu Kábul.

Celá zpráva slouží jako zpětná vazba pro plánování politických strategií a rozhodnutí ke zlepšení kvality života. Ale proč se podrobněji nepodívat na to, jaké faktory ke štěstí přispívají?

V letošní zprávě se autoři zaměřili na témata jako společnost, město a životní prostředí, které se přidávají k standardnímu hodnocení příjmu, svobody, důvěry, střední délky života, sociální podpory a štědrosti.

1. Sociální prostředí

Prokázalo se, že pokud mohou mít lidé důvěru ve společnost a instituce, snižuje se pro ně důležitost rozdílných příjmů a zdravotníh nebo rodinného stavu.

2. Město vs venkov

Obecně platí, že lidé žijící ve městě jsou šťastnější v zemích níže umístěných na žebříčku štěstí a opačně, obyvatelé venkova šťastnějších zemí jsou spokojenější než měšťané.

Města jsou dle průzkumu atraktivní hlavně pro vzdělané obyvatele. Ve městě se lidem líbí velká nabídka pracovních příležitostí, možnost vyššího příjmu a obecně vyššího životního standardu. Naopak nevýhodou je pak charakter aglomerace, vyšší znečištění nebo kriminalita, a to nejvíc u zemí s častým výskytem terorismu a politické nestability.

Venkov je pro některé lidi důležitý, protože jim dává pocit, že patří do své komunity.

3. Někdo se doopravdy stará, abychom se měli dobře

V roce 2015 vydalo OSN tzv. Cíle udržitelného rozvoje (SDG, z angličtiny sustainable developement goals, více zde), kterými chce do roku 2030 dosáhnout rovnováhy hospodářského rozvoje a spokojenosti lidí při zachování životního prostředí. Jak dobře to funguje, shrnuje Světová zpráva štěstí také. Většina SDG opravdu k blahu a spokojenosti lidí přispívá. Jedině body 12 Odpovědná výroba a spotřeba a 13 Klimatická opatření působí negativně. Zejména rozvojové země upřednostňují ekonomický pokrok nad zlepšováním kvality životního prostředí. Tyto body chce Kolumbijská univerzita dále prozkoumávat, ale u následujících generacích.

4. A proč skórují severské země?

Je těžké říct hlavní příčinu spokojenosti seveřanů, důvody jsou komplexní.

Společnost je obecně řečeno sjednocená. Rozdělená společnost se údajně méně angažuje v zájmu veřejného blaha, protože má strach ze zvýhodnění jiné skupiny.

Příští rok bude zajímavé hodnotit vliv letošní celosvětové pandemie. WHR sice neumí předpovědět, jaká bude spokojenost lidí, ale při zkušenostech s živelnými pohromami a katastrofami se ukázalo, že lidé se paradoxně cítí „šťastnější“ – pozitivní emoci v nich vyvolá schopnost se navzájem podpořit a spolupracovat v těžkých časech.