A co je to teda ta romantika?
Už odmala bylo jasné, že jsem romantička, i když jsem si to moc neuvědomovala. Nespočetněkrát jsem svou bárbínku nechala zachránit krásným princem a následně oba milence oddávala, hledala v každé pohádce ty nejemotivnější pasáže, abych si je mohla znova přehrávat, sama se platonicky zamilovávala, imaginovala svoje lásky a vyznání…. teď se nad tím zarážím a přijde mi to jaksi mimoňské a nereálné. Valentýn mě čato míjí obloukem, zapomínám datum vyročí vztahu se svým partnerem (shame one me) a nevím… první máj je svátek práce?
Je romantika synonymem pro romantismus? Tak trochu. A pokud se začnete dohledávat skutečného pojmu ROMANTISMUS a necháte to na googlovi, první dojem může být docela rozpačitý. Vyhledávač totiž vybafne výjevy jako Poprava Jany Greyové (anglické královny vládnoucí pouhých 9 dnů), Ďáblův most v průsmyku sv. Gottharda (autorem švýcarské výstaby je údajně sám ďábel), Mohyla ve sněhu (co dodávat) nebo Fonthillské opaství (párkrát popadaná katedrálka v Anglii) a další bizarnosti.
Co tohle všechno spojuje? Odpovědí je umění. Romantismus je umělecký směr vzniklý v Anglii, který dominoval první polovině 19. století, nicméně promítal se a doposud promítá dodnes i do našich všedních životů. Vznikl jakožto protikladná reakce na chladný klasicismus a obecně na tehdejší události – nastolený kapitalismus a rozhodující moc peněz. Vychází už z preromantismu, který učí zkoumání vlastních pocitů, odvrací se od racionality klasicismu a vyhrocuje se v zaměření na nedosažitelný ideál v kontrastu se skutečností. V literatuře se často objevuje hrdina, který vybočuje z řad ostatních nějakou odlišností či nesouhlasem, jenže jeho vzdor končí nezdarem. Často prožívá silnou lásku, která je ale neopětována. Mimo jiné je tento hrdina velmi inteligentní, krásný, morální, ale velmi rozervaný, dokonce až cynický, arogantní a sebedestruktivní. Jak na vás tento výklad romantismu působí?
Ve mně to v prvním okamžiku probouzí odvahu jít si za svým a udělat velkou věc, která něco změní. Pak se ale zarážím nad další částí definice – hrdina končí nezdarem? Arogance a sebedestrukce? Takhle dopadnout nechci v ničem, natož v partnerském vtzahu.
A co je to teda ta romantika?
Dle wikipedie je pojem ROMANTIKA „prožitek nevšedních událostí spojený s idealizovanými představami.“ Já si kladu otázku – Jde to vůbec mít nějaké ideje, když svou polovičku znáte ze všech stran, včetně těch, kdy na vás pouští větry a když jí to nejde, tak alespoň prdí pusou? (koho to pohoršuje, omlouvám se.)
Ach miláčku, to je od tebe reálné gesto!
„Romantické“ gesto jsem si vždy představovala jako něco, kdy se jeden jistým způsobem obětuje a vypadá to navenek dobře. Jenže proč by takové gesto nemohlo být pojmenované jako „reálné“? Ženy, neříkejte mi, že láska symbolizovaná pokládáním prkýnka na záchodě, není ta opravdová. A vůbec není nedosažitelná!
Závěr
Nemyslím si, že by bylo něco špatného nebo povrchního na tom dát své ženě kytku a vyvézt ji do restaurace na dobrou večeři, totéž může žena udělat pro muže třeba darováním doutníku a pozváním na drink a nemusí to být nic přehnaného. Mnohem důležitější se mi zdá, aby projevy lásky byly opravdové, aby nebyly prázdné a třeba naprosto mimo kontext toho, co reálně s parnterem prožíváte.
V takové okamžiky by měli být oba přítomni, vážit si těch chvilek, být spolu a ne vedle sebe, jinak to bude o ničem. A nemyslím si, že se musí jednat o nějaké „nevšední okamžiky“, taktéž může fungovat procházka, sauna, společenská hra, koukání na oblíbený seriál… Vzájemná blízkost je to podstatné a narozdíl od romantiky je reálná a opravdová, a to je to hlavní 🙂
Pomocné zdroje:
www.wikipedia.orghttp://www.artmuseum.cz/reprodukce2_pohled.php?dilo_id=5017https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/romantismus-a-priroda-i